TROSKY.

Na míle daleké jak slunno v kraji!...

vesmíru modro žhavé splývá v lesy

a v pláně zvlněné, kde žita zrají,

a na skal fantastických šedé tesy.

Much, cikád koncerty kol v polích hrají,

kde v prouhách obilí se modří chrpy,

ve věžích pustých skal holubi lkají,

při zpěvu na mezi kdes zvoní srpy.

A nad tím krajem na daleké míle,

kde hřbety skloněny jsou v potu píle,

s dvou skalin železných v satanské síle

jak paže kovové se dosud Trosky týčí...

Že lid zde v hypnóse spí, hlavu chýle,

bys řek’, tu dolů shlížeje v kraj trpasličí.