TRUCHLIVÁ MŠE

Žal němý dlaní svých

za zpěvů dumavých

z chrámu se řinoucích

teď spínám do snů svých.

Své srdce tesknící

v kalichu dlaní těch

pozvedám k měsíci,

jenž v bledých oblačnech

jak prostřed lilií

s oltáře nebes plá,

podoben hostii

ve vůni kadidla,

jímž bleskne její zář

na touhy klečící,

kladoucí před oltář

chvil květy slzící.