TRUCHLOHRA

V objetí křesla hřížím se v dumy

jak člověk, jenž o smrti hloubá...

Zívají dveře: Vcházejí mniši,

přinesli máry:

V rubáš oděný mladík spočívá na nich –

Postaví, odejdou;

na márách mrtvý se zvedne,

dívá se cize na mne