Trudné upomínky.

Běží půlnoc zasněženou plání

běží upomínka sivou skrání;

obé, mrazem hnáno, smutně klusá;

půlnoc luh i polí setbu ranní,

upomínka květy ňader dusá.

Přejde půlnoc; v horský odpočinek

zajde zima; pestrý květů vínek

jaro luhům dá... Co ňadrům asi?

Ach, jen černé růže upomínek,

do srdce a kalné slzy v řasy!