Tryzna za Boecklinem. (V.)

Věku půl skoro již letělo nad mojí hlavou;

znechucen prací svou, jako tím, co zve se „slávou“,

znechucen nepřízní, která tu se všech stran syčí,

s jakou mi hází v tvář kal svůj rod trpasličí.

Co jsem ctil, miloval, odešlo v průběhu roků,

prázdní se heroů řady a rostou legie soků,

panáci zbývají, šosáci zívají, nevím, zda děti či blázni,

bez citu, bez srdce tupí a suší a prázdní.