Tu chvíli –

Tu chvíli čekám, až se všecko sřítí

a všecky východy se z chrámů zastaví,

až Šílenství mou sbitou hlavu chytí

a duší půjdou trpké postavy

– s Pláčem Smích.

Ty chvíle přijdou, přijdou nehledány

a budou sladké tak, jak věčné tajemství.

Chrám snů mých horkých bude ztroskotaný

a v čelo políbí mne Zoufalství

– s Pláčem Smích.

To bude večer nádherný a světlý,

západů letních čistou krví ztřísněný.

Na duši padnou stesku děsné metly

a vše se sřítí – mrtvo bez Ženy –

Smíchem v Pláč.