Tu lásku nechme spát.

Což budem si to zapírat,

vím přece teď už dosti;

a to, že měl jsem tebe rád

i tobě nebyl cizí snad,

dnes patří minulosti.

Což budem si to zapírat,

že nebylo to z krve! –

já toužil, zmíral – lásku znát,

tys chtěla tělo objímat,

teď jinam jdeš, jak prve.

Což budem si to zapírat...

svou vášeň v mladé ctnosti

mé chtiva byla’s vykoupat.

Tu svoji lásku – nechme spát,

ta patří minulosti...