Tu vyčkáme, až Křivoklát

By Gustav Dörfl

Tu vyčkáme, až Křivoklát

se mlhy rouchem ošatí;

pak budem jeho myšlénky,

můj drahý, pilně zkoumati.

Já bych tak rád se dověděl,

co na dále as čeká mě.

Ty utíkáš? – ach zůstaň přec,

je klidno tu jak ve chrámě.

Či mníš snad, že by Křivoklát,

jenž skryt je vážně ve mlze,

moh’ tvé mi zjevit přátelství –

a mlhu změnit ve slze?