Tu vyčkáme, až Křivoklát
By Gustav Dörfl
Tu vyčkáme, až Křivoklát
se mlhy rouchem ošatí;
pak budem jeho myšlénky,
můj drahý, pilně zkoumati.
Já bych tak rád se dověděl,
co na dále as čeká mě.
Ty utíkáš? – ach zůstaň přec,
je klidno tu jak ve chrámě.
Či mníš snad, že by Křivoklát,
jenž skryt je vážně ve mlze,
moh’ tvé mi zjevit přátelství –
a mlhu změnit ve slze?