Tuberosy.

Bílým jasem čarně svítí

celý záhon – jeden květ,

jako by sbor bílých duší

s nebe na zemi byl slét’; –

...bílé duše – – tuberosy.

Jedny, rozkvetlé již zcela,

vůkol tesknou vůni stelou,

vůni lásky, vůni hoře,

sladkou vůni rozechvělou; – –

– – duše matek – tuberosy – –.

Druhé, rozkvetlé jen zpola,

vlahým dechem plní vzduch,

dechem svaté, čisté něhy,

kterým žije lidský duch;

– – duše dívek – tuberosy. –

A ty skryté ještě zcela

v smaragdovém lůžku květu

něžně ze sna vydechují

čistou vůni rajských světů;

– – duše dětí – tuberosy. –