Tuláci.

By Emanuel Lešehrad

Když pozdě v noci lampy usínaly,

a ženy spaly v ložích znaveny,

mé myšlénky se v dlouhých řadách braly

po trottoirech pustých avenues.

Je pozdě: Kráčí krokem potácivým

a zpívají si píseň opilou,

ospale, smutně, hlasem zádumčivým,

jak noční chodci, kteří z krčmy jdou.

Však dneska v noci na kytáry hrály,

když ženy spaly v ložích znaveny,

mé myšlénky, jež na cestu se daly

po trottoirech pustých avenues.