TUŠENÍ JARA.

By Adolf Heyduk

Už tuším jaro, jasním tvář,

teď bude zase snáz;

mou myslí táhne jara zář,

leč srdcem táhne mráz.

Ó dobo růží krvavých,

jak mocný měla’s lesk!

Tucha těch dob jest samý smích,

leč srdci vládne stesk!