TUŠENÍ

By Antonín Sova

Hory nádech teskný měly,

hvězdy v stromech potemněly.

Na vše padá sníh a sníh.

Zvony hučí v údolích.

Noc své dlouhé stíny hází

nad roklemi, štíty, srázy.

Dojdem záhy? Což to vím?

Sestoupíme k chatrčím?

V údolí se rozteplilo –

bolestem se ulevilo!

Budou práci záhy pět?

Zulíbá nás něčí ret?