TUŠENÍ
By Antonín Sova
Hory nádech teskný měly,
hvězdy v stromech potemněly.
Na vše padá sníh a sníh.
Zvony hučí v údolích.
Noc své dlouhé stíny hází
nad roklemi, štíty, srázy.
Dojdem záhy? Což to vím?
Sestoupíme k chatrčím?
V údolí se rozteplilo –
bolestem se ulevilo!
Budou práci záhy pět?
Zulíbá nás něčí ret?