Tužba dívčí.

Kdyby můj miláček přišel,

můj souzený kdyby přišel,

políbila bych ho v ústa,

byť i vlčí krev měl na nich;

stiskla bych mu mile ruku,

byť i držel hada v dlaních.

Kéž by vítr nám rozuměl,

vánek jarní mluvit uměl:

slůvko dal by, slůvko vzal by,

poslíčkem dvou milujících

semotamo běhával by.

Raděj nechám panských jídel,

ni pečinek nechci kněžských,

než opustím já milého,

létě si přivábeného,

zimě si připoutaného.