TVÁ ROMANCE.

S cimbuří hleděla jsem v důl,

silnicí krokem znaveným

šel chodec, opřen o svou hůl.

Ó hochu, nebyl’s chodcem tím?

A včera na mé procházce

mi listí pělo javoru

o naší zašlé o lásce,

lásce, jež neznala prostoru...

Ó hochu, nebyl’s chodcem tím?

Já neseběhla, nezvala

jsem Tebe v naši ssutou síň.

Dál jsem Tě jíti nechala

mne hledat dálných do krajin,

však javor v duši zkazkou svou

roznítil prudkou touhu mou...

Ty nevrátíš se již, to vím.

Ó hochu, nebyl’s chodcem tím!?