Tvé oči v náruč tvou mne zvou,

By Tereza Dubrovská

Tvé oči v náruč tvou mne zvou,

už hvězdy svitly dálavou,

a obláčky se nebem honí –

Já vím, že dneska budu tvou,

než hvězdy v mračnech uhasnou,

tak sladce květy voní!

Já budu tvou, už stíny jdou,

a mlhy táhnou krajinou,

a hvězdy slzy roní.

Ó, zkolébej mne písní svou,

klekáním zvony z dálky zvou –

jak umíráčkem zvoní!