Tvé oči.

V Tvých očí blahém úsměvu

rád vlhký pohled můj se tiše ztrácí;

v něm radost svoji nalézám

a odplatu za všecku svoji práci.

Však někdy očí na řasách,

jak na květu zřím krůpěj slzné rosy.

Tvé oči smutné plakaly

a o soucit mne znaveného prosí.

Ó, dítě moje, neplač víc,

měj v očích úsměvy a nikdy lkání.

Tvé slzy těžké bolem jsou,

a každá ostře do srdce mě raní.

Však očí Tvojích úsměvem

se síla v duši unavenou vrací.

Dej spokojený pohled svůj,

a odplatu mi dáš za všecku práci.