Tvé oko.

Když ve tvé oko jsem se díval

a o své Muse snil,

tu mnil jsem, že se dívám v nebe,

jež závoj černý kryl.

A když pak déle v ně jsem patřil

a v černi jeho stín svůj zřel,

tu zjev tvůj byl bych sobejímal, –

ach, láskou byl bych mřel!

Ba celý život v něm jsem viděl,

jak nad ním září den,

však první láska, první písně,

ach, obé marný sen...