TVÉ OKO...

By Rudolf Krupička

Tvé oko nebe domova:

já vzhlížím k němu zdola...

A tak jdu pěšinou

za tebou, za tebou,

mě láska volá...

Tvé oko nad vsí slunná stráň,

kde modré zvonky zvoní,

kde v šípku zpívá pták,

kde blízko do oblak,

když kráčím po ní...

Tvé oko můj je kraj,

má dálka uhrančivá:

Když vypíjí můj zrak,

jak v šípku malý pták

mé srdce zpívá...

Tvé oko střecha domova,

jež z rodných lánů roste:

Šum obilí je v něm,

má celá rodná zem’,

mé štěstí prosté...