Tvé polibky mne stále pálí

By Tereza Dubrovská

Tvé polibky mne stále pálí

na šíji...

To motýli se kolébali –

mou duši žhavá píseň z dáli

opíjí...

Je poledne, a klasy voní,

a koroptve se v reji honí

v obilí...

a na stromech už plody zrají,

a kolem nich se kolébají

motýli...

Ó, smutku touhy neskonalý!

Tvé polibky mne stále pálí

na šíji! –