TVŮJ PRVNÍ LIST.

By Tereza Dubrovská

Tvůj první list – dnes v dumách sedím nad ním,

slov drahých kouzlo v mlhách tam kdes mizí...

mdlá vůně ovála mne dechem fádním,

mdlá vůně květů, uvadlá a cizí.

Tvůj drahý list – ó blaho šťastné zvěsti!

Byl první máj – sny v duši kouzlil snivou,

o čárné báji, nadpozemském štěstí,

pěl věčnou píseň melodií tklivou.

Jak rosy na květ do srdce mi nalil

a kouzlem ztišil bolest duše kletou –

že mráz mé květy, dřív než zkvetou, spálil –

kdo tušit moh, že nikdy nevykvetou?

Můj život byl jen ustavičným bojem,

a květů svěžích nalezla jsem málo,

Tvá píseň vroucí byla luzným zdrojem –

jak tehdy mne to zlaté slunce hřálo!

Jak svatou relikvii chovala jsem

tu milou upomínku mládí svého...

a zatím drahý list Tvůj zežlout časem –

jde z něho vůně květu uvadlého!