TVŮRČÍ CHVÍLE

Tam kdesi bouřný kolem svět,

zde klid v té horské světnici.

Kdes vášní vzlétlo nespočet,

zde strop je nízký, mlčící.

Leč je tu práh, kde sedáš rád,

až do hor zříš, až za hory,

večerní čerstvý klesá chlad

a věci vedou hovory

měnivé nebes jasnoty

až do hvězdnaté dřímoty.

Pak ticho jak by rostlo vším,

když sedneš za stůl dubový;

hned tepem mnohem bouřnějším

daleký svět ti odpoví.

A jsi-li básník, musíš znát

nevyjádřených světů tíseň,

nejprudších větrů stran všech vát

v svých varhan musíš hlasnou píseň,

že to, co duši opije,

snad z ruky boží milosti,

v tvých slovech nově ožije

a čeká u hran věčnosti.