TVÝM ZRAKEM OPOJEN...

By Arnošt Procházka

Sad kouzelný a bez konců jest oko tvé,

v něm temným žárem plá květ růží krvavých

a žlutá růže otravný svůj oheň stře

ve slunce poledního horkých polibcích.

Běl zářná lilií v něm cudnou touhou lká

po čistých objetích a retech andělů,

do výše vznésti se, kde dále modravá

se třpytně zachvívá v jich křídel ševelu.

A jezera zde zelených ve stínech jsou,

kde s leknínem se snoubí vodní růže květ,

do šírá bezmezného, v bájné světy jdou,

v tajemné zámky, k nymfě elf kde chýlí ret.

Ve skryté altány cest úzkých vede spleť,

v klín lesní houšti, vábnou tiš a svěží chlad,

šum stromů ztlumený a temnot vlahých šeď,

pak louky opět kypré s kvítím chudých vnad,

a náhle vzkvétá pyšně flora tropická

a hýří barev plam a srdce opíjí,

vše zniká v skvoucí vír, jen vůně mystická

vlá kol a zářná melodie měkce zní.