TY A JÁ.

Uhni mi z cesty:

Černé mám ruce a vlhké mám šaty,

kovkopem já jen a velmožem dnes ty,

z paláce ty, já jen z dřevěné chaty,

frygickou čapku mám, přes čelo stín.

A za mnou nelkají sirotků prosby,

sežrali tvoji jim zajíci pole,

bez srdce’s, bez studu’s – blesk tebe rozbi,

z Bezkyd jsem, hoře a poroby syn,

robím v tvých hutích a robím v tvém dole,

žluč vře mi žilou a robím ti přece,

chytám tvá drva na zpěněné řece,

černý jsem, chud jsem, pot přes čelo letí,

nepláčou k vůli mně v Bezkydech děti,

netiskl vdov jsem a nebral jim země,

za to jsem žebrákem, velmožem dnes ty, –

přijel si na hory? Vari ode mě,

frygickou čapku mám, uhni mi z cesty.