Ty báječná! Proč vedle léčných skvostů,

Ty báječná! Proč vedle léčných skvostů,

jichž zdrojem neúnavně tvorstvo daříš,

při krbu svém též tajné jedy vaříš

a zmije skrýváš v květech letorostů?

Nač válku, mor a hlad, tu trojku hostů,

jíž tamo hned, hned onde lidstvo maříš?

Proč s bezbrannými na moři se sváříš

a zaklenáky tajně trháš z mostů?

Nač dechem jedů ničíš sta let píli?

Či vzneseno, když balvan drtí ptence,

jenž v zpěvu pod ním těšit se chtěl chvíli?

Zříš na nás pouze jako na mravence;

nač k hlavám našim vždy tvůj meč se chýlí?

Což vraždí matka svého odkojence?