TY HVĚZDY.

By Karel Dostál-Lutinov

Ty hvězdy – ach, světy veliké –

a – já jen prášíček malý;

jak jsou mé radosti drobounké

a směšné všechny mé žaly!

A každá ta hvězda má svůj cíl

a za ním uhání jará.

Kdy dorazí? – Co jí do toho!

Kdo poslal ji, ten ať se stará!

Ona jen letí a čistí se

a v radostném tanci se točí,

je blažena celá až do nebe,

že Jeho ji stíhají oči.

A k cíli až svému se dopachtí

a s jinou se srazí a zboří,

tu srdce jí vytryskne plamenem

a láskou a rozkoší shoří.