Ty Jsi tu. Chodíš teď tou ulicí,

Ty Jsi tu. Chodíš teď tou ulicí,

po chodníku, kol oken těch a dveří,

je tu Tvá šlépěj – dav se valící

dál přes ni žene v soumračné té šeři.

Ty Jsi tu. Přijel Jsi – je zářící

dnes, krásné, město. Na nebeském keři

se rozvil květ. Mhou, oblak halící,

se hvězdy třpytí, v tůni, jež se čeří.

Tu v městě Jsi. A všechno jásá kolem –

dům, tichá kaple, štíty věží, chrám,

vše vypráví – zpěv táhne v sadu holém.

Jsi, Drahý, zde. Leč ztrestána jsem krutě –

víc nespatřím Tě, v žití nepotkám,

Tvým sladkým jménem nikdy nenazvu Tě.