TY, KTERÝ VĚŘIL JSI...

Ty, který věřil jsi, své víry zanech,

neb všecko marno je a cesta daleká,

a divně záhadné jak sfinga pouště

zastřeny zrakům jsou osudy člověka.

Svůj život jepičí dožiješ do večera,

a v světle marnivém illusí, dožiješ;

noc pustá čeká tě – nad branou, kterou’s prošel,

za sebou plamenné číst budeš slovo: lež.

Ty, který věřil jsi, své víry zanech,

a neptej se proč, kam a odkud jdeš.

Jak vlna jsi, jež o břehy se tříští

a vrací se – a nikam nedojdeš.