TY NAŠE CHALOUPKY...

Ty naše chaloupky

s housátky, s holoubky,

tulí se pod doubky

blízko sebe,

s lukami polečka,

s lipami hnízdečka,

i naše srdečka:

viď, mé nebe?

Rty moje sletěly

jak motýl v jeteli

s vroucími pocely

na rty tobě,

ve zraku tone zrak,

jak hroužívá se pták

do záře, do oblak

v jitřní době.

Jsouť naše chaloupky

s bílými holoubky

stuleny pod doubky

blízko sebe,

s loukami polečka,

s lipami hnízdečka,

nejblíže srdečka:

viď, mé nebe?!