TY OKAMŽIKY.

By Jaroslav Vrchlický

Ty okamžiky, po tvém boku

kdy moh’ jsem sedět sám a tich,

a čísti štěstí báj v tvém oku,

vždy budou živy ve snách mých.

Kdy moh’ jsem držeti tvé vděky

ve chvějící se dlani své,

jak ostrovy čnít budou z řeky,

jež v tříšti proudů dunivé

jsou Hesperidek rovny sadu,

kde zpívá pták a voní květ,

kam slunce velké od západu

svou září šlehne – naposled!