Ty panenská má lilie,

Ty panenská má lilie,

z Tvých půvabů, z Tvých dechů

mi prýští ples a nadšení

jak zdroj z hebounkých mechů.

Ty vpěješ teskným tužbám mým

vždy síly mocné, nové,

z Tvé řeči jemných hlaholů

mne těší prorokové.

Ty v posvátné své prostotě

vždy jistě světem kráčíš,

vždy nebezpečí unikneš,

ač jím se nerozpáčíš.

Jak Tebe zřím, vždy zaslechnu

překrásná slova zníti:

„Já dítkám nebe uchystal,

nechte jich ke mně jíti!“