Ty rád mne nemáš, vím to, vím...

By Tereza Dubrovská

Ty rád mne nemáš, vím to, vím...

Své lásce rubáš zhotovím,

šatičky běloučké, šatičky bledé –

Smrtka je děťátku mému už přede.

Z průsvitné příze, z perliček

jak z lesklých, bílých slziček –

z bělostné příze průsvitné,

v ní krůpěj krve zasvitne...

Ty rád mne nemáš, vím to, vím...

Své lásce rakev zhotovím,

maličkou rakvičku z jedličky šedé –

Smrtka už do lesa pro jedli jede,

pro jedli štíhlou, vysokou,

jež nad tůní ční hlubokou.

Z té jedle rakev urobím,

v ní děťátko své pohrobím...

A v útlé ručky děťátka

dám vonná květů poupátka,

Iilije bělostné, lilije rudé –

sladce, mé děťátko, spát se ti bude!