TY RUDÉ RŮŽE

Ty rudé růže omamné

ty z dálky mi je posíláš?

Podivná duše našla mne,

náš tichý kout a soumrak náš!

Podivná duše přichází

a mlčíc klade růže sem,

je plna touhy, nesnází

a zapředena teskným snem.

Jak vánek se tu zachvěje

tvá poselkyně dojatá,

co růže je, to naděje,

žel, sotva dechne, odchvátá!