TY

Máš kolem šíje hranostaje

a úzký výstřih na hrudi.

Se sukní nožka dětsky hraje,

hned spí a hned se probudí.

Jsi rozchvěná jak mladá břízka,

dnů jarních větrem zmámená,

když pohlédneš tak v oko zblízka,

jsi jako srnka zraněná.

Když někdy smích tvůj dětský klidím,

jak posměch ptačí z jitřních chvil,

já ve vsi tebe tančit vidím

a křičet z celých dětských sil.

Pak v rukavici ruka úzká

mně stiskne srdce zas i skráň.

Jsi bříza, step a řeka ruská,

jsi vítr, vážka, bouře, laň.

Já k písním rozkvet ve tvém stínu,

pro tebe boj svůj bojuji.

Jen hlavu míti na tvém klínu

a plakat, že tě miluji!