Týden.

By Augustin Eugen Mužík

Rychle jako mžik a chvíle,

jako den a jako týden

dojde život ve své cíle,

a tam znikne tich a kliden.

Co má člověk z toho všeho?

V mládí západ, jenž se tratí,

hledí s kopce vzdáleného,

ale již se nenavrátí.

Může plakat, klnout může,

bílé vlasy sobě rváti.

Ještě cítí vonět růže...

Ale již se nenavrátí.