TYS BRATR NÁŠ!

Za dnů mladosti kdo radostné

již za děvčaty rád chodíš,

a jak se ti na bradě octne

jen první vous, hned se ženíš;

a tak se hodláš k světu míti,

že dva kněži nestačí křtíti:

[:tys bratr náš!:]

ty umíš hráti mariáš.

Kdo na hrobech praotců slavných

kalamajku tancuješ

a ve čtyřech slovanských hlavních

nářečích brebencuješ;

kdo piješ kvas a slivovici

a chodíš v kozácké čepici:

[:tys bratr náš!:]

věř, nadělí ti Mikuláš.

Kdo věren Bohu, církvi, králi,

co pravý Čech a vlastenec,

Schuhmachermeistra v peci spálí

a nad krám píše: Já jsem švec;

kdo každý pátek, každou středu,

novou vymejšlíš abecedu:

[:tys bratr náš!:]

tys vlastenecký Goliáš!

Kdo párky vlastenské přikrýváš

svadební ódou v posteli

a velké iliády zpíváš

ke cti Žižkově košili;

kdo k naší milé české vlasti

vždy přirýmuješ slasti, masti:

[:tys bratr náš!:]

tu máš věnec, tu máš, tu máš!

Kdo pro vlast svou rázně a zdárně

piješ a jíš a tancuješ,

a vlasti své v pražské kavárně

celý život obětuješ;

kdo raděj doma jídáš buchty,

než bysi jinde zpíval s kruchty:

tys bratr náš, ty jsi kubík,

hej, hárum, hárum, mik, mik, mik!