Tys byla krásná princezna,

Tys byla krásná princezna,

a já tvůj chudý páže byl,

jen měsíc slyšel nahoře,

jak jsem tě dole velebil.

A že nás jednou nalezli

ve dlouhém, dlouhém objetí,

byli jsme za trest, já i ty,

v jedinký kámen zakleti.

A když mne slunko zbudilo,

já byl ti zas tak daleký,

a plakal jsem, že nemohu

být s tebou zaklet na věky.