Tys nazval mne svou přítelkyní –

Tys nazval mne svou přítelkyní –

čtu, Drahý, milý dopis Tvůj!

To sladké slovo vyslov nyní,

rci: „Vánku svěží, leť a duj!

Tou nebeskou se rozleť síní,

a na oblaku bílém pluj,

v tom soumraku a těmi stíny,

na křídlech svých nes pozdrav můj!“

Na nebe hledím, na ty skály,

stín na jezero večer snes',

a skvoucí hvězdy nocí vzplály.

A vánek věje – srdce buší –

žel! Pozdrav Tvůj mi nepřines' –

v zrak slzy svál, a smutky v duši!