Tys v dáli.

Tys v dáli tam – tam pravda jen,

bez Tebe klam a matný sen. –

Ty v dáli dlíš, ó pospěš blíž,

než pozdě bude, pozdě již! –

Jsem nad propastí velikou,

příšerně černou – hlubokou

a hledím k Tvému obrazu

v prosebném oka výrazu –

slzami patřím ve Tvou tvář. –

Však – studená z ní line zář

a oko Tvoje – chladný led. –

Můj ret se zachvěl, – mrtvě zbled

a klesla náruč rozpjatá

i svadla naděj podťatá. –

Teď zírám v propasť, cíl to svůj –

kam odsoudil mne pohled Tvůj?