Tys zůstal, ne bys vavříny si chystal,

Tys zůstal, ne bys vavříny si chystal,

v něž hlavu zbodenou bys pyšně zavil;

boj horký tebe posud neunavil,

jenž proti tobě v úhlech světa vyvstal.

Kraj míru není posud, kde jsi přistal,

chléb, pod který jsi Božství velké vstavil,

by’s v milování docela se ztrávil,

jen utrpení nová tobě schystal.

Ó srdce božské! Kde jest všeho míra!

Je kopím protkněte a do vesmíra

se vlije zase láska, kterou bije.

Bůh láska jest a láskou jenom žije,

tak v shony věků nepřemožen září:

tam s Kalvarie a zde na oltáři.