U Albrechtic.

Malá víska nízkých krovů,

kolem množství předkův rovů;

v předkův rovech předkův zbraně,

a my máme holé dlaně!

Bez odvahy jsme a vzdoru,

bez mlatů a bez toporů;

chabých svalů, stydných hledů,

polostíny chrabrých dědů.

Ó můj Bože svrchovaný,

ušlechti náš rozum planý,

změň nás vyšlé z pravé míry

v reky zas a bohatýry!

Zaměň v kmeny slabé klestí,

učiň mlaty z našich pěstí,

z prsou valy, činy z řečí,

jiné juž nás nevyléčí! –