U DVORCE.

Na dlouhé cesty konci dvorec bílý

se dívá s vrchu. Slyšet je křik páva,

a pole jak se někde zaorává,

je slyšet pluh. Jak skřípá to a kvílí!

Až ke dvorci se jehličný les chýlí,

a před ním stoh se zdvihá, léta sláva;

blíž u lesa se pase černá kráva

a ku dvorci zas patří dlouhou chvílí.

Teď se smíchem se vrací chasa náhle.

Zní rumpál, štěkot, bučení krav táhlé

a koní dupot. Kdosi píseň zpívá.

Teď zmlká všecko. Tichá noc a šerá.

Jdou srny z lesa. Z komůrky se dívá

kams k hvězdám krásná šafářova dcera...