U její oken zase už

U její oken zase už

se prochází ten mladý pán,

a mně je přitom teskno tak,

jak bych byl trny obsypán.

Oj, myslivečku srdnatý,

nebliž se tomu dítěti –

tvá ručnice je nabita,

jdi do lesa si stříleti.

Kdybys měl její srdéčko

tak poranit – „aj, kdo pak ví“ –

já bych se žalem rozplakal

a musel jíti za rakví.