U JESLIČEK.

V chrámě stanu

v zemi vrytý,

v srdci planu,

divné city.

Na jesličky

dívám se tu,

jak Maličký

zrozen světu.

Spasitelem

lidstva bude,

ale tělem

v krvi rudé.

Nevíš-li to,

matko drahá,

je mi líto

tvého blaha.

Nevznes očí

od kolébky,

slzy smočí

řasy hebky.

Nehleď skrytě

ku oltáři,

tam tvé dítě

jinak září.

Na kříži má

ruce vbité,

čelo jímá

trní líté...

Bych byl ptákem,

vztáh’ bych křídla,

bys ho zrakem

nezahlídla!