U kaple. (3.)

Letí doba za dobami,

ještě kaple pod horami;

zdi již polo pobořeny,

lípy sešly na stařeny.

A tu vždy v půlnoční dobu

bledá děva vstává z hrobu;

kolem kaple bez oddechu

těká, hledá kohos v spěchu.

Kolem vládne tichosť němá,

jenom sova perutěma

nade hlavou její víří –

děsné hejno netopýří

jak zlé duše ve tmě šeré,

rozpuštěné vlasy dere.

Do samého kuropění

není pouti ukončení;

a to bludné putování

koná tuto za pokání.