U knížecí sochy.
„To žádný neví jako my,
jak je náš kníže lakomý!“
Tak pravil sedlák v hovoru,
jda kolem sochy z mramoru.
I ptá se žena, jeho společnice:
„„Proč nemá ten pán rukavice?““
A na to muž, když z davu byli dále:
„Vždyť on má ruce v našich kapsách stále.“