U kolíbky děvčete.

Jak v kolíbce tiše zdřímáš,

O děvče spanilé;

Ještě pokoj zde sladký máš,

Dítě roztomilé.

Na tvých lícech teď vycházý

Libá ranní záře,

Při svitání svém již házý

Krásná puta s tváře.

Tvůj zhled kroky k tobě snadí

Skrze usmívání,

Kteréž zástup hejsků vnadí

K tvému milování.

Pak se okna otvírají,

Když u okna stojíš,

Oči k tobě pospíchají,

Když se pro chrám strojíš.

Každý chválí, jatý láskou,

Ten krásnou nožičku,

Ten tvář, tento ruku heskou,

Každý chce hubičku.

Ty milostnější nežli máj,

Když ho květ ozdobil,

O děvče, svou nevinnost háj,

Kteréž tvůj duch nabyl.