U lesa.

U lesa šum a brum:

vážili čmela!

Ubohým komárům,

pot řinul s čela.

Provazy praskaly,

čmel s vahou klesá,

komáři jásali,

mušek dav plesá.

V tom váhu zachytí

panička sova:

„Budeme vážiti

za týden znova!

By trochu zhubeněl,

v sklep bez odkladu

uvězněn bude čmel,

by užil hladu.

Budem’ ho častovat

samými půsty,

nebude potom snad,

lenoch, tak tlustý!“