U MORAVY

Já zřela noci perutě

se nad hladinou chvít,

proud těžký ležel nehnutě

jak v srdci mrtvý cit,

a přec, když měsíc vycházel,

ten těžký proud se chvěl a chvěl

jak v srdci mrtvý cit.

A žije dosud? Z hlubiny

tak uzavřených vod

by mohl na mžik jediný

se hlásit o život?

Ó denní přísvit zhasíná

a chvěje se jen hladina

těch uzavřených vod!