U MORAVY

U Moravy stromy

opuštěny stojí,

deště, větry derou,

bouře, blesky perou

stromy osamělý.

Zubožená, zdřelá

synka napájela:

– Kudy je ta cesta

do božího města,

abych po ní jela.

– Máma, maminečka,

hlad má Marynečka.

– Marynečka bledá,

máma chleba nemá.

– Mamulenka zlatá,

kde zůstává tata?

– Že tatíček brali,

hajduci ho vzali,

hore v Šibeňáku

v syré zemi stlali.

– Mamka, milenúčká,

co mi křížek děláš?

– Poroučím tě Bohu,

lidem, nevím komu,

mamičky už nemáš.

Zavřely se vody

dolů do Moravy,

ještě dvě ručenky

k nebi vyletaly.

U Moravy stromy

opuštěny stojí,

Marynečka sirá

po břehu tam chodí.