U NÁS.

Je u nás všecko smutné: zvuk zvonů, lesa šum,

ty šíré naše pláně i hory k vrcholům,

ty naše boje, sváry, i všeho lidu tvář,

i úsměv, jenž ji přejde, je bledá, smutná zář.

Je u nás všecko smutné: i knih, i písní ráz,

vždy v půli veselejší se smutně zlomí hlas –

ó, jestli, Bože, navždy tak značit chceš můj lid,

jen aspoň nám ty děti smutnými nenech být.